Historie značky ELGO v silničním osvětlení

První instalace pouličního osvětlení v Polsku proběhla v roce 1887 v Čenstochové.

Prvopočátky umělého osvětlení jsou úzce spojeny s obdobím všeobecného používání lamp na tekutá či plynná paliva. Nepochybným vítězstvím v této oblasti byl vynález petrolejové lampy, jejímž konstruktérem byl v polovině 19. století Polák Ignacy Łukasiewicz. Už koncem tohoto století se stala nejoblíbenějším světelným zdrojem používaným pro osvětlení domácností.

Petrolejové lampy ztratily ve srovnání s elektrickou žárovkou, vynalezenou v roce 1879 Thomasem Edisonem, rychle svůj význam. Toto datum se považuje za skutečný začátek moderní epochy umělého osvětlení. Vynález žárovky a rozběh prvních elektráren a přenosových sítí vytvořily potřebu a podmínky pro zahájení velkosériové výroby světelných zdrojů a svítidel, v nichž by se tyto zdroje využívaly.

První žárovka v Polsku byla vyrobena už v roce 1907 ve varšavském závodě elektrických lamp „Cyrkon“ - 24 let po patentování vynálezu Thomase Edisona. Patřila k jednomu z nejkomplikovanějších inženýrských výtvorů a měla wolframové žhavicí vlákno.

Ještě dříve, už v roce 1887, bylo v Čenstochové uvedeno do provozu první elektrické pouliční osvětlení, a to pouze rok poté, co byla v Darkehmen v Německu zprovozněna první pouliční elektrická instalace v Evropě. V Čenstochové poháněl parní stroj dvě dynama, která napájela 36 obloukových elektrických devítiampérových luceren. Osmnáct luceren bylo napájeno jedním párem vodičů, které fungovaly pouze do půlnoci, zatímco druhý pár takových vodičů napájel dalších 18 lamp, které svítily do 2. hodiny ranní. Po 2. hodině ranníbyla zbývající část města osvětlena 32 petrolejovými lampami. Elektrický výkon stejnosměrného proudu každého dynama činil 8,1 kW. Obloukové lampy, pravděpodobně od firmy Siemens, byly ke každému dynamu připojeny sériově po 18 kusech a pracovaly při napětí 50 V.

První moderní svítidla se v Polsku objevila ve dvacátých letech 20. století. Jejich tvary a užitné vlastnosti úzce souvisely s rozvojem nových světelných zdrojů. Výroba prvních výbojových světelných zdrojů – zářivek - byla v Polsku zahájena v roce 1949, vysokotlaké rtuťové lampy se začaly vyrábět v roce 1960. Využití nových světelných zdrojů s podstatně vyšší světelnou účinností se rychle rozšířilo, a to zvláště v pouličním osvětlení a interiérech veřejných objektů. Tuzemská osvětlovací technika stála před novými problémy, souvisejícími s výrobou a provozem těchto světelných zdrojů, což vyvolalo především nutnost dalšího vývoje svítidel s vysokou odolností, která se od té chvíle objevovala stále rychleji. Šlo o speciálně navrhované korpusy, uvnitř kterých se připevňovala lampa. Na počátku plnily dekorativní funkci a představovaly také ochranu pro světelný zdroj. Po čase se objevila snaha o efektivní formování světelného svazku tak, aby tento svazek směřoval do místa, kde je to nejvíce potřebné a očekávané. Vývoj se neomezoval pouze na interiérová svítidla, ale důležitou věcí se stalo rovněž energeticky úsporné osvětlení městských uliček. Postupně se objevovaly návrhy nových svítidel k tomuto účelu. Šlo o otevřené korpusy s nijak rafinovanými tvary, vyráběné v nevelkém množství a v primitivních podmínkách. Vynález vysokotlakých lamp, nejprve rtuťových a později sodíkových, představoval impuls pro hledání nového přístupu k otázkám projektování odolných pouličních svítidel.

OUS – polská klasika v silničním osvětlení

Právě tehdy, v sedmdesátých letech, začíná historie silničního osvětlení v závodě ELGO. Práce zahájili inženýři z Gostynina, kteří začali společně s několika polskými výzkumnými pracovišti pracovat na projektu pod názvem „Sodíkové pouliční svítidlo“. Velkým přínosem při konstrukci tohoto na svou dobu moderního silničního svítidla bylo působení Výzkumného a vývojového centra „Polam“ ve Varšavě, kde vznikly v roce 1974 první polské vysokotlaké sodíkové lampy a následně tyristorové zážehové systémy TUZ-400, používané k zážehu těchto nových světelných zdrojů. V roce 1978 byly ukončeny výzkumné práce a silniční svítidlo ze závodu ELGO bylo zavedeno do výroby, což představovalo velkou výzvu pro tehdejší závody POLAM v Gostynině. Silniční svítidla na sodíkové lampy s výkonem 400 W zavedená do výroby firmou v Gostynině byla prvními svítidly tohoto typu v Polsku a s úspěchem nahrazovala dosud používaná svítidla na rtuťové lampy a lampy se žhavicím vláknem, ačkoliv je nedokázala ihned vytlačit z trhu. Od té doby jsou sodíková svítidla vzhledem k podstatně nižší spotřebě elektrické energie a vyšší světelné účinnosti nejoblíbenějším osvětlením na polských silnicích.

První polské silniční svítidlo na vysokotlaké sodíkové lampy OUS-400 bylo zavedeno do výroby v závodě ELGO v roce 1978. Při jeho přípravě hrála důležitou roli spolupráce s Výzkumným a vývojovýmcentrem „Polam“.

První pouliční svítidlo na sodíkové lampy, které si mnoho elektrikářů dodnes pamatuje a jež se na polských silnicích stále používá, bylo svítidlo OUS-400. Název je odvozen od prvních písmen slovního spojení „Sodíkové pouliční svítidlo (Oprawa Uliczna Sodowa)“. Z hlediska časové perspektivy a ve srovnání s dnes nabízenými pouličními svítidly byla jeho konstrukce jednoduchá a tvar přehnaně „hranatý“. Avšak na tehdejší dobu to bylo svítidlo velmi novátorské.

Jako základní materiál se používal hliník. Korpus, který tvořil výstrojovou komoru, se vyráběl jako tlakový odlitek z hliníkové slitiny. Obsahoval montážní panel s prvky elektrické výstroje a držák k připevnění svítidla na konzole nakloněné pod úhlem 0÷20°. Maximální možný průměr konzoly činil 60 mm. Ke korpusu byla připojena lampová komora, lisovaná z hliníkového plechu a chráněná vypalovacím karbamidovým lakem.

Trojdílný reflektor z elektricky leštěného hliníkového plechu, který byl umístěný uvnitř, byl už tehdy regulovatelný, což umožňovalo formování fotometrického tělesa. Pozici bočních prvků reflektoru bylo možné regulovat v roz sahu úhlu od -20° do +30°, a to prostřednictvím povolení vrutů, které upevňovaly boční reflektory a jejich posunutí do žádané polohy. V tehdejší době to byla novátorská koncepce, která se v podstatně změněné a zdokonalené technické podobě velmi často využívá u nově projektovaných silničních svítidel.

Všechna předchozí tuzemská silniční svítidla měla otevřenou konstrukci. U OUS se v Polsku poprvé použila uzavřená konstrukce se stínidlem z plastické hmoty– metaplexu. Stínidlo bylo připevněno k lampové komoře pryžovým těsněním pomocí pákových zámků, což přinášelo vysokou úroveň těsnosti lampové komory IP54 a výstrojové komory IP23. Šlo o přednost, která byla u dřívějších tuzemských silničních svítidel nevídaná.

Nabízela se také verze svítidla OUS-400P se zvýšenou mechanickou odolností, která byla odolná proti vibracím.

Na tehdejší dobu byla také výjimečně zajímavá svítidla OUS, OUR a OUH ve verzi 2 × 400 pro dva paralelně umístěné světelné zdroje.

Svítidla OUS s uvedenou konstrukcí se vyráběla v letech 1978–1985.

Na základě analogické konstrukce se vyráběla také svítidla OUR-400 pro rtuťové lampy a OUH-700 pro metalhalogenové lampy LRJ 700 W, které vyráběl COBR „Polam”, a následně OUH-400.

OUS 250 z let 1983 – 85

Prvním pokusem o zavedení svítidel pro vysokotlaké sodíkové lampy s výkonem nižším než 400 W do vý-roby byla silniční svítidla OUS-250, která se vyráběla v letech 1983-85. Jejich konstrukce byla v zásadě podobná jako u svítidla s výkonem 400 W, změnil se však tvar obou komor, výstrojové i lampové.

OUS po roce 1985

Po roce 1985 byly v konstrukci svítidel OUS pro světelné zdroje s výkonem 400 W provedeny jisté modifikace, které vycházely ze změny tvaru lampové komory prostřednictvím zaoblení hran. V souvislosti se zavedením sodíkových a rtuťových lamp s nižšími výkony do výroby se postupně rozbíhala i výroba svítidel OUS250, OUR-250, OUS-150 a OUR-125 s lampovou komorou podobného tvaru, avšak s menšími rozměry než u lamp 400 W.

Pouliční svítidla typu OUS, OUR a OUH se vyrábějí dodnes pod názvem STRADA.

OTS a OTR – tunelová svítidla

Na základě konstrukce svítidel OUS se v 80. letech vyráběla také tunelová svítidla pro sodíkové lampy typu OTS-250 a rtuťové lampy OTR-125, která byla určena k osvětlování silničních tunelů, a to především vjezdů do tunelů, stejně jako k osvětlování různých typů přístřešků a zastřešených prostor v průmyslových areálech.

Hliníkový korpus svítidla byl rozdělený montážním panelem na dvě komory: výstrojovou komoru a lampovou komoru. Ve výstrojové komoře se nacházel předřadník a kompenzační systém jalového výkonu a v případě sví-tidla na sodíkové lampy rovněž startér. V lampové komoře byl umístěn reflektor z elektricky leštěného hliníkového plechu. Stínidlo z průhledného metaplexu bylo utěsněné pryžovým těsněním a spojené s korpusem svítidla pomocí pákových zámků rozmístěných po obvodu korpusu. Připevnění svítidla zajišťovalo osm konzol, které se šroubovaly do konstrukce stropu přes speciálně vytvarovaná pryžová těsnění, jež tlumila vibrace.

ACRON 200 – nejmladší v rodině

Nejnovějším svítidlem, právě zaváděným do výroby, je pouliční svítidlo ACRON 200, které představuje syntézu nejmodernějších konstrukčních řešení aktuálně využívaných u svítidel silničního osvětlení. Rozsáhlý materiál věnovaný tomuto nejnovějšímu přírůstku v nabídce ELGO uveřejňujeme v tomto čísle čtvrtletníku.

Touha po dokonalosti

Rozběh výroby svítidel OUS-400 v roce 1978 vyvolal převrat v činnosti závodů ELGO a jejich intenzivní rozvoj. Od té doby se hlavní pozornost věnovala výrobě silničních svítidel. První úspěchy na poli výroby pouličního osvětlení přiměly inženýry nejen k další intenzivní práci na modernizaci již vyráběných svítidel, ale také k zájmu o jiné, nové nápady. Aby se závody udržely na špici mezi výrobci silničního osvětlení, bylo nutné zmodernizovat stávající řešení, předvádět nové modely, provádět výzkum, zjišťovat chování svítidel ve ztížených podmínkách atp.

Od chvíle zavedení prvního svítidla pro sodíkové lampy do výroby směřují investice v tomto závodě především do technického rozvoje, což souviselo nejen s novými konstrukcemi, ale také s moderními technologiemi, materiály, změnou strojového parku a přístrojového vybavení, metod měření a testování.

Zavedení nových produktů vyžado-valo nákup nových moderních technologických linek, které by umožňovaly využití materiálů se stále lepšími vlastnostmi. Díky tomu bylo možné zahájit výrobu svítidel s modernější konstrukcí a lepšími parametry.

Po čase došlo také ke změně technologie lisování korpusů z mechanické na hydromechanickou. Investice do technologie zpracování materiálů, to znamená nákup počítačově řízených vstřikovacích lisů, umožnily výrobu stínidel pro svítidla vstřikovací metodou z odolných hmot PC a PMMA a korpusů z polypropylenu, zesíleného skleněným vláknem.

Nová technologie práškového lakování přinesla možnost lepší ochrany povrchu korpusů z hliníkového plechu formovaného na hlubokotažných lisech nebo, jako v případě nejnovějších svítidel ACRON, korpusů z tlakového hliníkového odlitku. Snaha o zdokonalení způsobu těsnění svítidel přinesla zvýšení jejich stupně krytí IP. U dřívějších modelů svítidel se spoje,kterými mohly pronikat nečistoty, těsnily pryžovým těsněním, jež bylo po čase nahrazené těsněním silikonovým. Po investicích do úplné automatizace technologie odlévání těsnění přímo na součásti se stupeň krytí svítidel zvýšil na IP 66. Díky použití této technologie těsnění dokonale přiléhá k povrchu a znemožňuje pronikání nečistot dovnitř svítidla.

Všechny uvedené moderní technologie výroby silničních svítidel, které se používají v závodě ELGO, mají zásadní vliv na prodloužení doby jejich provozu a jsou zárukou dlouholetého používání dokonce i ve ztížených podmínkách.

Vše v jednom

V průběhu posledních 30 let se podstatně zvýšila univerzálnost silničních svítidel ELGO. Moderní silniční svítidlo ELGO umožňuje změnu řady technických parametrů dokonce i v průběhu jeho provozování. Dříve bylo v takové situaci nutné používat několik různých svítidel. Doplňkovými možnostmi, které dovolují přizpůsobit světelné parametry potřebám uživatelů komunikací, jsou například:

Nepřešlapujeme na místě

Zvyšující se nároky zákazníků a silná konkurence na daném trhu nedovolují přešlapovat na jednom místě.

V silničních svítidlech se používají elektronické stabilizační a zážehové systémy, které vyhovují požadavkům technického rozvoje. Tyto systémy se využívají rovněž v nejnovějších svítidlech ACRON 200, ale také v jiných, dřívějších modelech svítidel. Uvedené řešení přináší ve srovnání s tradičními magnetickými předřadníky lepší využití elektrické energie, zvyšuje komfort osvětlení a snižuje náklady na údržbu díky prodloužení životnosti lamp. Každé silniční svítidlo je vybavené vlákninovými filtry k eliminaci nečistot.

Díky všem uvedeným řešením je instalace a údržba aktuálně vyráběných svítidel snazší.

K zásadnímu přelomu došlo v dubnu 2006, kdy se v důsledku privatizace změnila právní forma závodů ELGO ze státního podniku na akciovou společnost. Závod se stal součástí kapitálové skupiny BRILUX, dostal název ELGO Lighting Industries S.A. a je nyní výrobním centrem této skupiny.

Na procesech projektování výrobků se v současnosti podílí kolektiv projektantů, který se skládá z inženýrů zaměřených na oblast osvětlovací techniky, designérů průmyslových forem a inženýrů zaměřených na elektroniku, konstruk-térů a technologů s rozsáhlými znalostmi a mnohaletou praxí. Stálá analýza trendů v oblasti designu a konstrukcí, včetně sledování potřeb trhu, umožňuje pružnou reakci na požadavky trhu. Díky tomu je nabídka výrobků se značkou ELGO velmi všestranná a stále se rozšiřuje o nové série svítidel k profesionálnímu využití. V závodě stále probíhá intenzivní činnost, jejímž účelem je vytvoření moderní a funkční produktové nabídky, která bude ve vztahu k nabídce výrobků největších světových značek skutečně konkurenční. Cesta k dosažení tohoto cíle vede přes stálé zavádění nových technologií, rozšiřování strojového parku a zlepšování systému řízení a organizace.

Díky nové výzkumné laboratoři a početným moderním technologickým procesům, jako např. laserové vysekávání, vysekávání a ohýbání plechů na speciálních, počítačově řízených zařízeních CNC, automatický systém odlévání těsnění, moderní prášková lakovna, odpovídá kvalita produktů vyráběných v tomto závodě nejpřísnějším požadavkům trhu. Všechny výrobky před opuštěním závodu procházejí důkladnými zkouškami a kontrolami v každé fázi výroby. Speciální zkoušky provádí Výzkumná laboratoř ELGO a v rámci ní nejnovější investice v této oblasti - laboratoř EMC, která je vybavená speci-álním zařízením umožňujícím provádění přesných testů elektromagnetické kompatibility a také všech potřebných zkoušek osvětlovacího zařízení.

Galerie ELGO

Zobraz fotku ELGO Zobraz fotku ELGO Zobraz fotku ELGO Zobraz fotku ELGO Zobraz fotku ELGO Zobraz fotku ELGO Zobraz fotku ELGO

Agnieszka Warwocka

ELGO Lighting Industries S.A.

Marek Kołakowski

BRILUX S.A.

Články

Naše nabídka